Když se zatřpytí

Scéna 1: 

Sedím celý den u počítače, milión každodenních úkonů, z nichž ani jeden zrovna dnes nevede k výraznému posunu. Takový ten den, kdy máte pocit, že všechno, co jste udělali, nemělo vůbec žádný smysl. 

Scéna 2: 

Doma, venku je krásně, ale mně z celodenní práce u počítače bolí hlava. Jsem unavená, chce se mi spát. Nejraději bych zalezla do kutlochu a nechala celý svět, ať odpoledne doklepe beze mně. Jenže, Žíža potřebuje vyvenčit. Prádlo vyprat. Koně zkontrolovat. Sdělení od muže, že je potřeba přemeřit vzdálenost stromů na pozemku, mně nakonec přesvědčí. Spěcháme už na projekt domečku.

Scéna 3:

Sbírám jablka. Dýchám čerstvý vzduch a říkám si, že to ohýbání mám místo večerní jógy. Žasnu nad tím, kolik a s jakou láskou naše stromy plodí, nad tím, jak jsou jablka veliká, lesklá, tmavě červená. Žíža nadšeně běhá kolem a mně je krásně. Zase jednou v hluboké vděčnosti děkuju za to, jak mně kontakt se stromy léčí a povzbuzuje. 

Scéna 4:

S Takouškem na jízdárně, ze země cvičíme zastavování na kruhu. Zjišťuju, že některá omezení jsou občas dobrá. Rychle padající tma mně donutí přestat s prací přesně v okamžiku, kdy bych si jinak řekla, že zkusíme ještě klus, když nám to v kroku tak pěkně jde. Tolikrát si říkám, že méně je více a dnes se mi to neplánovaně podařilo. Mám z toho radost a jsem zvědavá, co nám to přinese do příště. 

Scéna 5:

Sbírám prádlo a když jej nesu ze sušáku do ložnice, něco mně donutí se na chvíli zastavit. Z kuchyně voní štrůdl, z ložnice hraje Jirkův notebook a Žíža s roztomilým psím úsměvem spí na gauči. Moje oči pomalu sklouzávají z jednoho pokoje na druhý, kochají se každým předmětem, atmosférou a barvami. Tolika proměnami už tenhle prostor prošel, za těch dvanáct let, co tu bydlím. A ještě nikdy jsem tu neměla tenhle pocit. 

Doma. 

Tolik jsem si přála ho cítit. Je tak vzácný, a křehký. Vítám ho, děkuju, raduju se z něj a pomalu, pečlivě si jej nadechuju. Doma. 

Pro mně to je, jako když otáčíte v ruce obroušeným kouskem skla a najednou jedna z jeho plošek zachytí paprsek slunce. A on se zatřpytí ve Vašich očích. 

Kratičký okamžik zázraku, který se mým srdcem mihl jako požehnání. 

Dnes se mi bude dobře spát...

Dobrou noc :)